Přesouváme se

Naším domovem je teď celý svět.
Je to místo, kde se zrovna nacházíme.
Jak dlouho ještě budeme putovat?
Nevíme.

Ještě zůstáváme

S babí a dědou jsme se nakonec domluvili, že zůstaneme asi do konce září. Popravdě jsme doufaly, že se do té doby pro všechny otevře ostrov bohů a my z Rhodosu poletíme rovnou tam. Jenže neotevřel.

Náš byteček u babí a dědy si zatím někdo zarezervoval na čtrnáct dní a my musely začít řešit, co dál. Ano, mohly bychom jít na těch čtrnáct dní na hotel a pak se vrátit do bytu, ale představa hotelu a věčně remcajících turistů nás tak trochu děsila. Proto jsme to okamžitě zavrhly. Hotely nejsou naše parketa.

Další možností bylo vzít nějaké jiné ubytování v soukromí. Ale tentokrát se nám nechtělo k někomu cizímu a dávat tolik peněz, stejně jako za hotel. Tohle řešení s námi také nesouznělo.

Pohrávaly jsme si i s myšlenkou, že odletíme někam mimo Evropu. Ale letět někam jen proto, abychom nemusely zůstávat v Evropě, tak tyto rozmary s námi také nesouzní. Cestujeme vědomě a tak to zůstane.

Babí s dědou by nás na ulici nenechali, ale nechtěly jsme zneužívat jejich dobroty a přidělávat jim starosti, prostě jsme to chtěly nějak vyřešit samy. Je pravda, že u nich se cítíme jako doma a pokud máme ještě chvilku zůstávat na Rhodosu, tak bychom byly nejraději u nich.

Nechceme psát o žádných naukách typu „požádej si a vesmír ti to pošle‘‘. Nepošle. Dokud si lidé neuvědomí, že řešení nebo změnu nenajdou venku, ale uvnitř sebe, tak jim nebude fungovat vůbec nic.

Pomoc nebo nejlepší řešení vždycky přijde z našeho nitra, z naší duše – proto je tak moc důležité naslouchat naší intuici. Věříme ve stvořitele, ale také víme, že božství je v každém z nás a nemá žádný význam ho chodit hledat do kostelů, protože je neustále s námi. A je to přesně to, co nám dává neuvěřitelné schopnosti a sílu žít život takový, jaký si pro sebe představujeme.

Chtěly jsme to nejlepší řešení a ono nakonec přišlo. Tentokrát né za pět minut dvanáct, ale mnohem dříve. Takže je rozhodnuto a my cítíme, že je to správné rozhodnutí.

Jen o kousek dál a pak se zase uvidí

Někdy je opravdu hodně zajímavé pozorovat, jak nám s dcerou přicházejí stejná řešení našich situací. Ani tentokráte to nebylo jinak. A ještě ke všemu nám ty řešení chodí ve stejnou dobu. Pak už jen stačí, aby ho jedna z nás vyslovila nahlas a my začneme jednat. A musíme říct, že poslední dobou jsou to vždy ta nejlepší rozhodnutí, která hrají v náš prospěch.

Vždycky jsme to tak neměly a musely jsme ujít dlouhou cestu, než jsme si tuto schopnost používání intuice vytrénovaly. A nepoužíváme jí jen na řešení konkrétních problémů, ale říká nám i koho si držet dál od těla a také nás varuje před místy, která pro nás nejsou dobrá.

A tak jsme zkusily napsat jednomu známému, o jehož rodině jsme také už psaly. Je to rodina, u které jsme před dvěma lety strávily naše první řecké Vánoce. A teď se k nim na chvilku vracíme.

Takže se nakonec všechno zase pěkně poskládalo. Stačilo věřit a naslouchat.

Ještě chvilku se na ostrově zdržíme a až přijde ten správný čas, tak budeme zase sedět na palubě letadla a pofrčíme za dalším dobrodružstvím do neznáma.

Něco končí a něco začíná

Když jsme se vydaly na naší novou životní cestu, tak jsme věděly, že to určitě všichni kdo nás znají nepochopí a my to po nich ani nechtěly.

Při našem putování jsme se musely naučit spoléhat hlavně samy na sebe, a když jsme si touto lekcí prošly, začali nám do života vstupovat noví lidé. Lidé, kteří jsou ochotni vám pomoci i přesto, že vás tak dlouho neznají. A my jsme za ně neskonale vděčné. Je to sice trochu paradox, ale tady na ostrově máme víc skutečných přátel než v Čechách.

Když začnete procházet transformací, musíte počítat i s tím, že někteří lidé už ve vašich životech nezůstanou. Ti praví přátelé ve vašich životech budou navždy a ti méně upřímní hold odejdou. Změnou myšlení a novým pohledem na svět se toho ve vašich životech změní opravdu hodně.

My říkáme, že se všechno špatné a nefunkční z našich životů pomalu odpařuje a nakonec zůstane jen to čisté, upřímné a funkční. A netýká se to jen vztahů, ale úplně všeho, co je součástí našich životů.

Lidé se často bojí převzít zodpovědnost za svůj život a raději se podvolí v domnění, že je to pro jejich dobro. Ale to co je pro vás dobré, to víte nejlépe jenom vy.
Nezaprodávejte svojí duši a věřte, že svůj život máte pouze ve svých rukách a pokud ho vy sami z těch rukou nepustíte, tak nikdo jiný vám ho vzít nemůžeme.
Držte ho pevně!!!

Šárka a Ája