Tohle se nám ještě nestalo

Tajemství života spočívá v tom, že máme veškerou moc.
Stále se to učíme a kdybychom tomu nevěřily, nebyly bychom tam, kde jsme dnes.
Neříkáme, že už máme zcela vyhráno, jen se nevzdáváme, protože naší cestě pořád důvěřujeme.
A dokud to tak bude, tak to přeci nemůže dopadnout špatně.

To, co jsme se na naší nové životní cestě naučily a co je nám stále připomínáno, je to, abychom se v první řadě a vždy spoléhaly hlavně samy na sebe. Abychom nezapomínaly na to, že máme neuvěřitelnou moc nad naším životem a dokážeme rozmotat i ty nejzapeklitější situace.

Na druhou stranu je hrozně fajn, když vám někdo pomůže nebo poradí. Jenže né všechny rady a porady jsou myšleny upřímně. Teď to berte čistě jako náš názor a naší zkušenost – co se týká praktických rad v zahraničí od Čechů a Slováků, ještě jsme nezažily, aby nám v tomto směru někdo opravdu a věcně poradil.

Je vidět, jak jsme naučeni šířit strach a obavy. Všechno je těžké, složité a pokud vy věci vidíte více optimisticky a ještě ke všemu se odmítáte stále něčeho bát – jste divní a zřejmě žijete v jiném světě.

Ale my opravdu žijeme v jiném světě – obrazně řečeno. Ano, patříme mezi ty lidi, kteří věří tomu, že žijeme na rovině a né na kouli, že historie bude zcela jiná než nás učili ve škole, že virologie je podvod atd. Neuznáváme svět, který nám předkládá systém a není nám lhostejná skutečná pravda.

Naše pocity nejenom z Bali

Cestování je hrozně fajn a umožnilo nám to, abychom si udělaly obrázek o tom, jak to všechno funguje i jinde ve světě.

A se stoprocentní jistotou můžeme říct, že systém ovládá úplně celý svět, jen každá země má jiná specifika. Nikde nebudete zcela svobodní, ale už jen to, že se naučíte říkat NE na všechny nesmysly, které vám nutí systém, vás posune alespoň k vaší vnitřní svobodě. Kdyby to tak udělali všichni, tak tento systém už nebude mít dlouhého trvání. On už má stejně velké trhliny a je jen otázkou času, kdy se jim to celé sesype jako domeček z karet. Čím více lidí konečně otevře oči, tím dříve k tomu dojde.

Něco už jsme procestovaly a i díky tomu, že cestujeme na vlastní pěst a vždy jsme se pohybovaly mezi místními, tak si troufáme napsat, jak to všechno vnímáme. Nikdy jsme nebyly ubytované v žádném luxusním resortu nebo hotelu a vždy jsme se o sebe v dané zemi musely postarat samy. Některé naše pobyty byly téměř bez problémů a při některých jsme si je vychutnaly od začátku do konce. Ale přesto všechno máme z každé země i ty krásné a nezapomenutelné zážitky.

Aktuálně jsme stále na Bali, a tak se rozepíšeme o tom, jak to tady chodí. Je to opět jen náš pohled, naše vnímání a naše zkušenost. A jak je to s tím údajným levným ubytováním na Bali? Pokud vám nevadí společné bydlení, společná koupelna – tak se to dá sehnat celkem levně. My bychom společné bydlení ale nedaly. Dá se tu sehnat bydlení v homestay se snídaní, ale s nízkou cenou moc nepočítejte. Většinou jde o pokoj se záchodem a sprchou, a když máte štěstí je tam lednička a čisto. Co jsme slyšely, tak ani některé lepší hotely nejsou nic moc. Podle nás se tu hodně hraje na to, že je to prostě Bali, tak plaťte za cokoliv. S ubytováním za desítky tisíc zkušenosti nemáme (i když by to určitě bylo jiné kafe).

Co se týká čistoty, tak v tom nás hodně překvapila i ubytování ve Španělsku. Člověk by řekl Evropa, ale nás Španělsko v tomto směru hodně zaskočilo. A stejně tak nás dost nemile překvapila i komunikace se Španěly.

Naše současné ubytování začalo hodně špatnou komunikací s majitelem (po telefonu) a my si říkaly, co je to za de…a (promiňte to slovo, ale jinak ho nazvat nešlo). A co se nestalo? Druhý den jsme měly tu čest poznat ho osobně – a světe div se, je to Španěl. Nemáme rády škatulkování, tak to naše popisování berte prosím s rezervou. Ale jedno se mu musí nechat, je to sakra hezký chlap. :-)

A jak je to tady s jídlem? Když půjdete do lepší restaurace, tak si samozřejmě připlatíte. Ale pořád to není nic drastického, ale nejlevnější to také není. Nejlevněji se najíte na ulici, ale jsou to většinou smažená jídla a ty my moc nemusíme. Ale když narazíte přímo na lokální restauraci, tak se můžete najíst dobře a levně. Samozřejmě né každá restaurace je dobrá, ale to není jen na Bali, je to všude ve světě.

K nakupování potravin máme nejraději Indomarety – jsou to místní obchody se smíšeným zbožím. Nakupování v tržnici nebo u místních, kde nemají ceny (a ty mají opravdu málokde), tak tam už chodíme minimálně. Díky poslední zkušenosti, kdy jsme v jednom obchůdku koupily šaty po dlouhém smlouvání, protože prodavačka se nás snažila natáhnout na penězích jen proto, že jsme turistky. Z jiného poctivého obchodu jsme věděly, jak se ceny asi pohybují. Šaty se pohybovaly okolo 200 000 IDR a ona původně chtěla 540 000 IDR a v jiném obchodě chtěli dokonce 750 000 IDR.

Toto handrkování nás nebaví, protože nám přijde dost sprosté dávat ceny podle toho, jak vypadáte. Ono je to nakonec všude a všude hrají na to – jsi turista, tak jsi bohatý. Ale ono to tak není. Kolik turistů je opravdu skutečně bohatých? Někdo si šetří na jednu dovolenou celý život, pak přijede do jiné země a rázem je z něj automaticky boháč. Tohle jednání se nám nelíbí nikde ve světě. Ale naštěstí jsou tu i ti opravdu poctiví a dobrosrdeční lidé. I takové jsme potkaly na Bali i jinde po světě a nesmírně si jich vážíme.

Tady na Bali je hodně levné si půjčit skútr a benzín je tu doslova za hubičku. Funguje tady i tzv. taxi na motorce. Pokud si pořídíte místní simku a stáhnete si aplikaci, svezou vás hodně levně. Ale když si je jen tak zastavíte na ulici, budou se vás bohužel zase snažit natáhnout. Cesta, která vás přes aplikaci vyjde zhruba na 15 000 IDR, tak nám jí při zastavení na ulici nabídl za 300 000 IDR. S těmito lidmi jsme hned hotové.

Nechceme nikoho moralizovat, ale když vidíme jak se lidé schovávají za své náboženství, kde na jednu stranu ukazují svojí oddanost a na druhou stranu jim nedělá problém okrádat druhé, tak tu bude asi něco špatně. Jak už jsme několikrát psaly, neuznáváme žádné náboženství. Všechna náboženství jsou vytvořená pod záminkou rozdělovat lidi, udržovat je v chudobě a oddanosti a učí je, aby od života nechtěli víc. Každé náboženství je prostě zlo. Kdyby lidé věřili ve skutečného stvořitele, měli skutečnou pokoru k životu a lásku v srdci, nikdy by se takto nechovali. Proto nás od malička záměrně odvádějí od skutečné podstaty života a vtloukají nám do hlavy nesmysly. Záleží ale na každém z nás, jak se v tomto světě budeme chovat – rozhodnutí je vždy na nás.

Tady na Bali několikrát za den místní dávají na všechna možná místa tzv. obětinky. Najdete je opravdu všude – na ulici, u obchodu, u restaurací, na pláži = prostě všude. Součástí obětinky je vždy rýže, banán, květiny a banánový list. Někdy tam bývá nějaká sladkost, cigareta, mince, další ovoce nebo jídlo. Balijci věří, že vše co mají, jim dali bohové, a tak jim jako poděkování dávají právě tyto obětinky.

Z počátku nám to přišlo jako hezké gesto a vyjádření vděčnosti. Ale? Čím více se nad tím zamýšlíme, tím více se nám to nelíbí. Když ta skutečná vděčnost vychází ze srdce, tak proč by se měla vyjadřovat plýtváním jídla? Kolikrát nemají sami co do pusy, místní pejskové jsou také dost zubožení a hladoví, a oni to přesto dají do obětinek, kde se to zkazí a nakonec vyhodí. A když to tak udělají všichni – tak to dohromady bude dost jídla.

Vděčnost a pokora k životu by v nás měla být zakořeněná. To, co nás skutečně učí ti nahoře je – vděčnost a spokojenost i za to málo, co někteří mají a opovažte se chtít víc. ‘‘My a naši posluhovači můžeme mít veškerou hojnost, vy ostatní nemusíte mít nic.

Na Bali jako všude jinde je i mnoho pozitivního. Hrozně se nám tady líbí ten jejich údajně chaotický silniční provoz. Oni jsou tak dokonale sehraní a ohleduplní, že se tu jezdí na pohodu úplně bez pravidel a funguje to. Také jsme slyšely, že si tu mezi sebou sousedé hodně pomáhají a to se nám také moc líbí.

Turistická místa moc nevyhledáváme, protože je tu hodně lidí, kteří většinou ani pořádně nevnímají okolní přírodu a chtějí si udělat hlavně selfie. Máme raději odlehlá místa, kde si můžeme užívat tu nádhernou panenskou přírodu. A díky navigaci jsme se kolikrát dostaly do míst, kde jsme byly úplně samy. Svět je tak krásný, škoda, že mu stále vládnou psychopati.

Další uvědomění

Naše cestování není jen o poznávání nových míst, ale také o hledání sebe samých. I přestože Bali má své kouzlo, tak jsme si tu uvědomily spousty dalších věcí. Zjistily jsme, že asijské země pro nás nejsou to pravé. I když jednu asijskou zemi, kde je prostě ráj na zemi v srdci máme a věříme, že se tam brzy vrátíme. Právě se nacházíme ve fázi, kdy se musíme rozhodnout, co dál. Ale máme tu jeden menší problém, který se nám ještě nikdy před tím nestal. Každá chceme letět jinam. A nebo nemáme vůbec odlétat? A co s tím uděláme? Samy ještě nevíme. A vy se to dozvíte až v příštím článku, o kterém také nevíme, kdy ho napíšeme. :-)

Stále se učíme, objevujeme, uvědomujeme si další a další věci, měníme se a zároveň rosteme.
DÝCHEJ, NAJDEŠ SVOU CESTU.

Šárka a Ája