Ať už půjdeme kamkoliv

Náš příběh o cestě za jiným životem má stále otevřený konec.
Otevřený konec mají vlastně všechny příběhy, protože úplný konec našich příběhů nastane až ve chvíli, kdy opustíme tento svět.
Pak to zřejmě budou zase jiné příběhy. Ale kdo ví?

Svět je kouzelné místo k žití a to pro všechny. Ale…

Jsou tu tací, kteří se nám snaží namluvit něco jiného. A tak nás od malička pomalu a jistě programují k obrazu svému. A my postupně začneme žít ve lžích a ani nás nenapadne, že by to všechno mohlo být vlastně úplně jinak.

Ti chytřejší pochopili už v prvním kole, některým to došlo o něco později a ten zbytek …

Co je vlastně pravda?

Jak už jsme několikrát psaly, nemusíme velká města. Podívat ano, ale žít tam, tak to rozhodně ne. Ani ten druhý extrém nemusíme. Ten, který nám nutí část esoterické scény a ukazuje nám ‚‚údajný život v jednoduchosti‘‘. Bydlení bez vody a elektřiny, prostě v dokonalém spojení s přírodou.

Co je vlastně tím správným splynutím s přírodou? Zpátky na stromy? A probíhala tady vůbec nějaká evoluce? Nebo všechno vzniklo naráz a v naprosté dokonalosti?

A co když lidé dříve žili v souladu s přírodou a zároveň využívali nejmodernější technologie. Co když využívali svoje schopnosti a i něco víc. Pak ale muselo přijít něco nebo někdo, kdo tu skutečnou pravdu skryl a začal si podmaňovat celý svět.

A tak zřejmě začal vznikat systém. Šílenství, které navenek působí jako to nejlepší pro lidi, ale opak je pravdou. Je jako chobotnice, která má chapadla po celém světě.

A tak si někteří začali hrát na spasitele a zásobují nás radami a různými návody, jak i přesto všechno žít šťastný a spokojený život. Nejlepší jsou ti, co Vám pořád dokola říkají, ať jste skromní a nechcete od života víc. Vy přeci víc nepotřebujete, stačí se pořád usmívat a být vděční. O nic se nezajímejte a bude vám tak mnohem lépe. A pokud vám něco nevychází, tak to zřejmě nebude vaše cesta – a plno dalších omletých frází.

Všimli jste si někdy, jak nejvíce řečí o nepodstatnosti peněz mají právě ti, co jich mají dostatek? Stále žijeme ve světě, kde peníze jsou jedním z hlavních prostředků k tomu, abychom mohli být nezávislí a alespoň více svobodní.

Dneska je každý šaman, léčitel nebo duchovní průvodce. A to jen proto, že absolvoval nějaký rychlo-kurz a má na to přeci certifikát. Každý, kdo vám nutí nějaké zaručené postupy a nenechá vám prostor na vlastní názor nebo na vlastní pocity – je pouze obyčejný manipulátor.

Zázračné transformační pobyty, různé světelné záblesky, přechody do dimenzí – další manipulace a odvedení pozornosti od toho, co se tu skutečně děje a kdo skutečně jsme.

Kam si myslíte, že spěje tento svět? Zvrácenost je veřejně vyzdvihována a morální hodnoty jsou zadupávány do země. Naši poslušnost si už vyzkoušeli před čtyřmi lety a ukázali tím, jak neomezená dovede být lidská hloupost.

Co se tu skutečně děje? Není to otázka jen posledních pár let. Je to dokonale propracovaný plán, jak nadobro zotročit lidstvo. Nezachrání nás žádná politická strana, ani věda, ani zdravotní a školský systém, dokonce ani rady celebrit.

Jediná cesta jak z toho všeho ven je naše ‚‚neposlušnost‘‘ a skutečný zájem dozvědět se pravdu. Pravdu o historii, o tom kde skutečně žijeme, kdo vlastně jsme a jaké jsou naše opravdové schopnosti. Nezavírat oči před zlem a postavit se všemu, co s námi nesouzní. Začít vnímat přírodu a chránit vše živé. Začít objevovat co nás skutečně baví a naplňuje. Začít myslet podle toho co cítíme my, né podle toho co nám nasadil do hlavy systém. Zkusit vymazat všechny naučené programy a zamyslet se nad vlastním pohledem na svět.

Život jako v pohádce

V pohádkách nám ukazují, že pravda a dobro vždycky zvítězí. Ale ani tam se to nestane samo od sebe. Musíme tomu jít naproti.

Pokud ale čekáte, že Vám to někdo naservíruje na zlatém podnose, tak čekejte. Jediný, kdo vám to takto usnadní, je systém. Naservíruje vám to v podobě informací z ‚‚kouzelné bedýnky‘‘ nebo sociálních sítí, ale nebude to žádná mňamka, ale pořádná porce sra….

Současný svět je obrovský labyrint, ale věřte, že z každého bludiště vede cesta ven. Musíme jí ale chtít najít a věřit v ní, bez toho se nám sama neukáže.

Šárka a Ája