Krůček po krůčku kráčíme za svými sny

Nejsme žádné zběhlé cestovatelky, jsme vlastně takové cestovatelky začátečnice. Objevujeme kouzlo cestování a už teď můžeme s jistotou říct, že poznávání nových míst nás hodně naplňuje. Zároveň ale musíme přiznat, že nám někdy chybí taková ta základna, kam bychom se mohly vracet. Ale pevně věříme, že až přijde ten správný čas, tak i my to své vytoužené místo objevíme. A protože milujeme svobodný a uvolněný životní styl, bude to s největší pravděpodobností nějaký ostrov. Ale kdo ví, kam nás nakonec naše srdce zavedou.

To, že nás to teď táhne někam jinam neznamená, že jsme na svou vlast zanevřely. Jsme hrdé Češky a svou rodnou zemi milujeme. Svět je obrovský a nikde není psáno, že musíme zůstávat tam, kde jsme se narodily.

Naše životy jsou zabalené do pozlátek a systém nám ukazuje jen to, co si sám vymyslel. A pro naše dobro to opravdu není. Skutečná podstata našeho bytí je ukryta právě pod tímto pozlátkem. Ta naše pozlátka se jednoho dne začala trhat a s každou další trhlinkou jsme si čím dál tím více uvědomovaly, že opravdový život je úplně o něčem jiném.

A přesně ve chvíli, kdy to pozlátko odpadlo celé, začalo naše dobrodružství. Nejdříve to bylo dobrodružství za objevováním duchovní podstaty našeho bytí a čím dál tím více nás zajímala pravda o naší existenci na této Zemi. A najednou nám do života vstupovali lidé a informace, které nám v tom hledání pomáhali. Už jsme nepotlačovaly hlasy našich srdcí a začaly jim naslouchat. Probudily jsme naší intuici, která se stala neoddělitelnou součástí našich životů. Je to přirozená součást každého z nás, jen jí musíme používat a ne jí potlačovat.

Několikrát jsme stály před rozhodnutím, zda se vrátit do systému nebo v naší nové cestě pokračovat. Vystoupení z naší komfortní zóny bylo sice těžké, ale po jejím opuštění to byla fakt jízda. Nemáte čas koukat napravo ani nalevo. Je to jako když jedete na horské dráze, jednou jste dole a jednou zase nahoře. Nemůžete vystoupit ani se vrátit, prostě musíte jet pořád dopředu, dokud neprojedete celý úsek. A na jeho konci jsme zjistily, že už nechceme žít v iluzi a strachu, ve kterém nás systém úmyslně udržuje.

A tak jsme vyrazily do světa, protože naše intuice říkala ‚‚jeďte‘‘. Tím začalo naše cestovatelské dobrodružství, které není jen o poznávání nových míst, ale také o tom, čeho všeho můžeme dosáhnout, pokud jdeme za hlasem svého srdce.

Není ostrov jako ostrov

Když jsme nastoupily do letadla směr Madeira, naše pocity byly hodně smíšené. Byl tam strach z neznáma a zároveň zvědavost, jaké to tam bude. Uvnitř jsme ale obě cítily, že Madeira je teď správná volba. A když jsme opustily letištní halu, okamžitě na nás začal dýchat klid a pohoda zdejšího ostrova.

Už cestou do našeho ubytování jsme vnímaly rozdíl mezi Rhodosem a Madeirou. Všude a všechno je tady čisté a upravené. Veškeré budovy jsou udržované a postavené tak, aby všechny společně ladily, i přes velkou pestrost různých designů. Na první pohled nejde poznat, zda se jedná o hotely, byty nebo obchodní domy. Vše je dokonale sladěné a zasazené do nádherné přírody, která je všude kolem. Jiná, ale stejně nádherná je i příroda na Rhodosu. Prostě každý ostrov má své osobité kouzlo.

Místní obyvatelé na nás působí milým a hodně klidným dojmem. Řekly bychom, že jsou dost konzervativní a důslední v dodržování pravidel. Oproti tomu jsou Řekové více otevření a také mnohem více hluční :-). Jejich mysl je svobodomyslnější a naopak, pravidla jsou pro ně od toho, aby se porušovala. Ale nakonec je to vždycky všechno jen o lidech. Všude jsou hodní a zlí lidé, a to bez ohledu na národnost.

Cesta do hlubin duše

Cestování není jen o poznávání nových míst. Alespoň ne v našem případě. Je to hlavně o naší duši a poznání toho, proč tu vlastně jsme a co je naším skutečným posláním. O hledání toho, co nás bude v životě naplňovat a o hledání místa, kde nám srdce poskočí a řekne ‚‚Wau, to je ono‘‘.

Na povrch už pomalu začíná vyplouvat mnohem jasnější představa o místě, kde bychom chtěly jednou žít. Konkrétní místo zatím nemáme, ale něco nás neuvěřitelnou silou táhne na jeden ostrov, kam bychom se chtěly jednou strašně moc podívat. Pevně věříme, že to nebude už dlouho trvat a my konečně vyrazíme za naším dalším snem.

Při cestování se mnohem snadněji propojíte se svojí duší, stačí mít otevřené srdce a naslouchat. I když jsme zatím poznaly pouze dva ostrovy, i tak nám to hodně pomohlo v ujasnění si toho, co vlastně od života chceme.

Náš čtyřměsíční pobyt v Praze nás jen utvrdil v tom, že nechceme žít v žádném velkoměstě, ale někde uprostřed přírody. A kdybychom měly srovnat naše dva procestované ostrovy, tak naše pocity jsou: Madeira je ostrov s nádhernou přírodou a celkově vypadá hodně luxusně. Ale život jako takový na nás působí hodně upjatě. Na Rhodosu je také překrásná příroda, nádherné moře a pláže. Okolí na nás působí méně upraveně. Ale život je tam mnohem intenzivnější a uvolněnější.

No, uvidíme jak se bude naše cesta za sny vyvíjet dál. Toužíme po svobodném životě na místě, kde budeme hodně propojené s přírodou a okolo nás budou stejně smýšlející lidé. A když si můžeme jít za svými sny my, tak i vy si můžete jít za těmi svými, ať už jsou jakékoliv. Záleží jen na vás. Rozhodnutí a první krok ke splnění vašich snů musíte udělat vždycky jenom vy, protože nikdo jiný to za vás udělat nemůže.

Šárka a Ája