Trochu jiný článek

Naše životy jsou obestřeny tajemstvím a skutečná pravda o životě je nám ukryta. Hledáme jí venku, ale i uvnitř. Čemu věřit a čemu ne? Žijeme život správně nebo se pohybujeme v labyrintu lží?
Někdy hledáme pomoc tam, kde nás to může spíš zmást než podpořit. Pravá síla není v tom, co nám kdo řekne, ale o tom, co cítíme uvnitř sebe.

Náš odchod z České republiky jsme plánovaly několik měsíců. Nevěděly jsme, kdy přesně se nám podaří odletět, ale každý den jsme se krůček po krůčku připravovaly k definitnímu odjezdu. Vše by probíhalo asi úplně jinak, kdyby se nepsal rok 2020. Nečekané zavírání hranic a ostatní nesmysly – to vše nám náš odjezd mohlo hodně zkomplikovat.

Pak přišlo něco, co nám umožnilo brzký odlet a nám se nakonec nečekaně během týdne podařilo odletět. Odlétaly jsme na ostrov a to jsme ještě netušily, že to byl na nějakou dobu poslední let před opětovným uzavřením hranic.

Naše plány byly v té době trochu jiné než jsou dnes. Určitě k tomu přispělo i to, co se zrovna odehrávalo v celém světě. Intenzivně jsme se začaly zajímat o skutečné pozadí toho, co se právě dělo.

A tak jsme nakoukly pod pokličku lží a začaly hledat skutečnou pravdu o životě. Vše, čemu jsme věřily a co nás učili, nám najednou přestalo dávat smysl. Politika, celebrity, zdravotnictví, školství, věda, náboženství, bankovnictví atd. – to vše jsme začínaly vidět úplně jinak než jak nám to bylo celý náš dosavadní život předkládáno.

Postupně jsme odkrývaly další a další dílky dokonale propracovaného systému. Vše bylo najednou děsivé, ale zároveň tu byla naděje se z toho všeho alespoň trochu vymanit a nenechat se bezmyšlenkovitě ovládat a nutit nás do věcí, které nám nedávaly žádný smysl a pozbývaly zdravého rozumu.

Díky tomu začalo naše nečekané cestování a poznávání různých zemí. Hlavní prioritou se pro nás staly země, které při vstupu nevyžadovaly očkování ani testy, a kde jsme mohly svobodně dýchat, aniž bychom musely nosit hadr na ústech.

A tak nějak začalo i hledání našeho nového domova a zároveň hledání jiného způsobu života. Už jsme nechtěly být pouhými figurkami na šachovnici systému, chtěly jsme začít skutečně žít.

Chtěly jsme vědět, kým skutečně jsme, a tak jsme naší pozornost otočily směrem k naší duši. Nechtěly jsme, aby náš život skončil v čekárně „až jednou‘‘.

To, že jsme prohlédly, jak moc je svět v pr…, nás vlastně svým způsobem osvobodilo. Osvobodilo nás to od šíleného programování lidí, kterého nechceme být součástí.

Svět ovládají psychopati. Vše je pečlivě naplánované a řízené těmi nejmocnějšími. Je strašně moc věcí, které mají odvést naší pozornost od toho, kdo skutečně jsme a jak bychom mohly skutečně žít.

Když teď pomineme politiky, různé autority a celebrity, zůstane nám tady ezo scéna, která se poslední dobou těší velké oblibě.

Je to ta správná pomoc lidem nebo slouží jako další nástroj k oblbování a manipulaci lidí? Vše se tam sáhodlouze rozebírá a analyzuje. Minulé životy, různá traumata, mužské a ženské kruhy, každá pitomina je znamení, co se vám nepovede na poprvé není pro vás atd.

Věříme, že existuje pravá spiritualita, duchovno – nebo jak si to každý nazve a budou mezi námi i lidé, kteří mají lidstvu skutečně co předat. Bohužel je tu i mnoho těch, co si na to jen hrají.

Také jsme občas měly někoho, kdo nás svými názory nebo povídáním zaujal. Od jisté doby si ale dáváme na takové lidi velký pozor a nejsme unesené z každého. Stačilo jedno náhodné setkání s jednou hodně veřejně známou osobností, která se shodou okolností věnuje i přednáškám v oblasti osobního rozvoje. Jedna z nás měla možnost jí poznat trošku více mimo veřejný život a její chování ani zdaleka neodpovídalo chování, kterým se dennodenně prezentuje.

Dlouho jsme věnovaly pozornost různým radám a návodům na skvělý a úžasný život, až jsme si uvědomily, že načítání informací z této oblasti je vlastně úplně stejné jako hltání jakýchkoliv informací z médií.

Lidé přestali mít vlastní názor, hltají informace ze sociálních sítí, jsou vydření z celebrit a úplně přestávají sami přemýšlet. Bezmyšlenkovitě přijímají sebevětší kraviny jako realitu a nesnaží se rozlišovat co je lež a co pravda.

Žijeme v době, kdy dochází k rychlému nárůstu nových technologií (technologie, které tu zřejmě byly i dříve, ale byly využívány né zneužívány). AI – kolik lidí jí bude využívat správně a kolik se tím nechá pohltit natolik, že už bez ní nebudou schopní nic vytvořit?

Každý z nás má v sobě potenciál dosáhnout velkých věcí.
Síla víry a odhodlání je klíčem k překonání jakékoli překážky.
Nikdy se nesmíme vzdát, i když cesta vypadá nemožně.

Šárka a Ája