Příběh pokračuje

Když už v životě nevíte kudy kam, nechte to alespoň na chvilku být a pusťte to úplně z hlavy. Dříve nebo později se cesta ukáže a může vám nabídnout řešení, která jste předtím vůbec neviděli.

Důvěřujte životu a nebojte se změn

Už to bude rok a půl, co jsme se rozhodly, že odejdeme žít na jeden z řeckých ostrovů. Nebylo to žádné unáhlené rozhodnutí, ale obrovská touha, která vycházela z našich srdcí. Několik měsíců jsme tu naší společnou touhu ignorovaly, ale ona se nám těch několik měsíců vytrvale připomínala. Asi proto, že jsme se nedovedly rozhoupat k žádnému kroku, který by nás k našemu snu přiblížil, poslal nám život do cesty sled událostí, které nás nakonec k tomu prvnímu kroku popostrčily. A pak přišly další a další kroky a jednoho dne jsme konečně dorazily na náš milovaný ostrov. V tu dobu jsme byly přesvědčené, že je to místo, kde se usadíme. Vůbec by nás nenapadlo, že za nějakou dobu bude všechno úplně jinak.

V životě nezůstává nikdy nic stejné a je to jedna z jistot, kterou máme všichni. Tak jako se okolo nás pořád vše mění, tak i my můžeme měnit svá přání, sny a touhy. Je ale hodně důležité, aby všechno, co si přejeme vycházelo z našich srdcí a ne z ega. Na naší cestě za snem jsme ucítily zvědavost poznat i ty postranní cestičky, které se nám začaly objevovat. To, že na chviličku uhnete ze své hlavní cesty, neznamená, že se svého snu vzdáváte. Ty postranní cestičky mají svůj konec a vždy vás bezpečně vrátí na tu vaší hlavní cestu. I když to nebylo úplně snadné z té emoční stránky, tak nás nakonec i ty postranní cestičky dovedly k mnohým uvědoměním, ke kterým bychom asi hned tak nedošly.

Pokud vnitřně věříte svému snu, tak ani vnější okolnosti vám nezabrání v jeho uskutečnění. Může vás to na vaší cestě trochu zbrzdit, ale ne zastavit.

Na řeckém ostrově jsme byly už více než rok, a i když to nebylo vždy úplně lehké, konečně jsme měly pocit, že skutečně žijeme. Čím dál tím více se nám dařilo mazat naše staré programy, které nás držely hodně při zemi. A tak nám díky tomu velikému deletu začínaly narůstat křídla, která nám dodávají odvahu pokračovat v našem svobodném životě.

Začínaly jsme si uvědomovat, že svět je obrovský a my ho chceme trochu více poznat, než se někde usadíme. A také jsme začínaly tušit, že to vysněné místo, kde bychom chtěly žít, vlastně ještě nemáme. K tomu, abychom ho mohly najít, potřebujeme cestovat. I když to není v této době úplně lehké, svého snu se za žádnou cenu nevzdáme, ale také se nepodvolíme ničemu, o čem nejsme přesvědčené, že je to pro naše dobro.

Něco nás obě neuvěřitelnou silou začalo táhnout na Bali. S podmínkami, které jsou v současné době potřeba při vstupu na jeho území nesouhlasíme, a tak s naším snem musíme ještě chvilku počkat. Nevzdáváme to a věříme, že se tam jednou nakonec podíváme.

V listopadu 2021 jsme potřebovaly do Čech. Stály jsme před rozhodnutím, zda jet pouze na otočku nebo se všemi věcmi. Kdyby byla jiná doba, asi bychom se vrátily, ale protože na ostrově začínaly další nesmyslná opatření, rozhodly jsme se pro odjezd se všemi věcmi. Nevěděly jsme, jak dlouho v Čechách zůstaneme ani kde budeme. Důvěřovaly jsme životu a věřily, že se vše ve správný čas poskládá.

Přátelství je součástí lidského štěstí

Když jsme přiletěly do našich rodných Čech, myslely jsme, že se u nás objeví takový ten pocit, že jsme zase doma, ale ten pocit se nedostavil. S otevřenou náručí na nás nikdo nečekal.

Asi nejtěžší období pro nás bylo v čase vánočních svátků. Už dávno jsme k dokonalosti svátků nepotřebovaly patnáct druhů cukroví a haldu dárků, ale mnohem důležitější pro nás bylo setkání s lidmi, které máme rády. Pořád zdravě závidíme lidem, co mají milující rodinu a skutečné přátelé.

Od té doby, co jsme se rozhodly vymanit ze systému a začaly žít jinak, nám několik přátel ubylo a to jen proto, že jsme se v životě vydaly jinou cestou, kterou oni nechápaly. Ale jak se říká, skuteční přátelé vás podpoří i v tom nejbláznivějším snu a jestli ne, tak to nejsou skuteční přátelé.

Náš pobyt v Čechách nakonec nebyl jen o vyřizování potřebných záležitostí, ale i o dalším ‚‚očištění‘‘ lidí kolem nás. Je pravda, že současná situace ve světě odkryla skutečné charaktery některých lidí, a i když to zamrzí, jsme rády, že na tyto lidi už nespoléháme.

Co nás s dcerou ale hodně ranilo, bylo zničení dlouholetého přátelství s jednou rodinou, se kterou se známe už léta. Způsobila to jedna zdánlivě nevinná lež, ale protože nebyla jediná, už jsme nechtěly pokračovat v přátelství, kde chybí upřímnost.

Lži a výmysly dovedou v lidských životech napáchat obrovské škody a je jedno, zda jde o malou nebo velkou lež. Ve výsledku to vždycky ublíží úplně stejně. Stačí se podívat kolem sebe, co způsobují lži, které jsou na nás už více než dva roky chrleny z médií. Sice se říká, že lež má krátké nohy, ale uvědomte si, že některé následky, které způsobí jsou nevratné.

Važte si přátelství, které je založené na pravdě a upřímnosti, protože jedině toto přátelství je to skutečné. My s dcerou pevně věříme tomu, že na naší cestě za hledáním nového místa k žití najdeme i spousty nových skutečných přátel.

Čas na další objevování

Cítily jsme, že je nejvyšší čas opět vyrazit do světa. Bylo hodně těžké najít místo, kde budou minimální omezení a zároveň budeme vnitřně cítit, že je to správné rozhodnutí. Bylo to zase jedno odbočení z hlavní cesty (tou je teď Bali) na tu postranní cestičku.

Tušily jsme, že dokonce února odletíme, ale ještě týden před odletem jsme pořád nevěděly, kam to bude. Opět jsme měly víru a do života nám vstoupila Madeira a bylo definitivně rozhodnuto.

Když jsme tenkrát odjížděly na Rhodos, už jsme ho znaly z předchozích dovolených, ale tento ostrov byl pro nás zcela neznámý. Musíme přiznat, že jsme o jeho existenci neměly vůbec tušení, a to až do chvíle, kdy se nám tak nějak sám připletl do života.

Tak jsme tu. Malý ostrůvek, který je omýván obrovským Atlantským oceánem, nám teď poskytuje zázemí. Každý náš den začíná nádherným výhledem na oceán a banánovou plantáž. Prostě pohádka. Naše vděčnost je nekonečná. :)

Šárka a Ája